tepelné vlastnosti dřeva

Tepelný odpor R = dλ masivní stěny z měkkého dřeva tloušťky 0,3 mm je ve směru kolmo na vlákna 2,14 m2K/W. Pro představu, velikost tepelného odporu stěny o tloušťce 300 mm z plných cihel je 0,33 m2K/W a z pěnového polystyrenu pak 7,5 m2K/W. Z toho vyplývá, že 300 mm silná dřevěná stěna přibližně odpovídá tloušťce 80 mm polystyrenu či 1 800 mm zdiva z plných pálených cihel.

Teplotní stabilita dřevěných staveb

Velký důraz je dnes kladen i na tepelnětechnické vlastnosti stavebních materiálů. Vedení tepla ve dřevě ovlivňuje více faktorů. Největší vliv mají anatomická stavba dřeva, hustota a vlhkost dřeva. Vliv struktury dřeva se projevuje rozdílnou tepelnou vodivostí, prostupuje-li tok tepla ve směru vláken nebo kolmo na ně. Například pro měkké smrkové dřevo je součinitel tepelné vodivosti ve směru kolmo na vlákna λ = 0,14 W/(mK), zatímco ve směru vláken je λ = 0,35 W/(mK). To je 2,2× více. Údaje jsou z Rochlových tabulek z roku 1987. Ve stínu tepelných ztrát stojí rychlost chladnutí, či ohřívání vrstvy tepelné izolace po změně okrajových podmínek, což úzce souvisí s tzv. pocitovou teplotou.

Rychlost chladnutí materiálů

Typické jsou případy, kdy se venku změní teploty nebo když zapneme či vypneme vytápění/chlazení. Rychlost chladnutí vrstvy vyjadřuje součinitel teplotní vodivosti a, definovaný jako a = λρc v m2/s, kde c je měrná tepelná kapacita v J/(kgK) a ρ hustota v kg/m3. Následující přehled uvádí tři typické příklady: dřevo a = 1,39x10–7 m2/s cihla a = 4,86x10–7 m2/s EPS a = 19,8x10–7 m2/s. Čím nižší součinitel teplotní vodivosti a, tím pomaleji materiál ztrácí (nebo získává) teplotu a naopak. Použijeme-li např. EPS s cca 15× vyšším součinitelem a (v porovnání se dřevem) jako vnitřní tepelnou izolaci, pak po vypnutí topení se vnitřní povrch rychle ochladí až na teplotu stěny za izolací.

Pocitová teplota

Naopak dřevěný vnitřní obklad si drží původní teplotu mnohem déle a s ní i příjemnou sálavou a pocitovou teplotu v místnosti. Zde lze poukázat na obdobné akumulační vlastnosti, která jsou přirozené hlavně hliněným omítkám. Z nejpoužívanějších stavebních materiálů postavíme jednovrstvé testovací obvodové stěny o takové tloušťce, aby jejich součinitel U = 0,3 W/(m2K) odpovídal požadavku stavební normy ČSN 73 0540:2011. Stěna z EPS bude tedy silná 123 mm, ze dřeva 443 mm a zeď z plných cihel bude tlustá přes 2,5 m, přesně 2 689 mm. Tyto stěny izolují venkovní prostředí od vnitřního, přičemž venkovní teploty se harmonicky mění s periodou 24 hodin a amplitudou ±5 °C kolem teploty 5 °C.

ověřená skutečnost

Pokud je strom pokácen ve vhodnou dobu, tedy v zimních měsících, byl na následné použití člověkem nejlépe připraven. Jeho dřevo bude po mnoho let vonět a hřát, nikoliv do ovzduší v obydlí vypouštět dodatečně napuštěné impregnační prostředky, ve formě prachových částic.

Jak vybírám stromy

Rychlost chladnutí dřeva

Ve stínu tepelných ztrát stojí rychlost chladnutí, či ohřívání vrstvy tepelné izolace po změně okrajových podmínek, což úzce souvisí s tzv. pocitovou teplotou.

Vnitřek je nevytápěn, jen reaguje na změny venkovní teploty. Místnost je prázdná; kromě vzduchu, jehož tepelně akumulační vliv zanedbáme, v ní nic jiného není. Přidejme jen komentář, že dřevo je materiál, který teplo dobře izoluje a zároveň také akumuluje. Při tloušťce pouhých 45 cm nás dřevěná obvodová stěna chrání jak před ztrátami tepla a zároveň příjemně hřeje. Stěna z EPS 12,5 cm nás chrání před ztrátami tepla, ale po vypnutí topení rychle prochladne, kdežto zeď z cihel musí být přes 2,5 m tlustá, aby vyhověla normě.

V úvodu tohoto webu píši o tom, jak dřevěná konstrukce nepromrzá. Mám na mysli stavby jako jsou roubenky, sruby nebo jakékoliv dřevostavby panelové, sloupkové či fošínkové. V masivní dřevostavbě vnímají lidé teplo úplně jinak. Pocitově jim je tepleji i při nižší teplotě, při které by jinak v cihelné nebo betonové konstrukci domu bylo chladněji. Pokud ve stejných podmínkách vystavíte dva sobě podobné domy, ale jeden z betonových bloků a druhý bude například sendvičová dřevěná konstrukce, poznáte podstatný rozdíl ve vytápění. Za pomoci vody vyrobené umělé materiály požírají do sebe teplo.

dřevo chladne pomalu

Když v zimě nebudete v těchto dvou domech například tři dny topit, tak Vám bude společně s vnitřním prostorem chladnout i betonové zdivo. Po zatopení musíte nejdřív vyhřát stěny domu, které budou jako první nasávat teplo z prostoru vytápěné místnosti. Ovšem dřevěná konstrukce potřebuje ohřát pouze na povrchu. Vaše teplo bude ohřívat vzduch v místnosti a Vás, nikoliv mokrým procesem vyrobený betonový blok. Vše lze demonstrovat na fotografiích, které jsou v tomto oddílu.

Šel jsem v únoru podél Labe v Děčíně. Narazil jsem na dětské hřiště a betonový skvost, bunkr zvaný řopík, typ A-180. Na tomto místě vyjadřuji obdiv a velký dík nadšencům, kteří nádherně obnovili tento symbol, za první republiky budované obranné linie našeho státu. Betonová střecha bunkru byla pokryta sněhem a ten ani na sluníčku nerozmrzal. Sníh pokrýval i betonovou dlažbu chodníku. Pod lavičkami z masivního dřeva, na kterých sníh nebyl, jsou nainstalovány betonové pražce z povrchovou imitací dřeva. Tato konfrontace betonového materiálu a masivního dřeva je pro výše tvrzené výstižná. Dřevo není chladné a promrzlé, proto neposkytuje ze spodu sněhu studenou teplotní základnu.

příklad na betonu

Beton na bunkru, na chodníku a na povrchu u laviček je promrzlý tak, že sníh na něm netaje. Stejně to funguje i ve stavbě z cihly nebo betonu. Tyto umělé stavební materiály, vzniklé jedině za pomoci nemalých nákladů do výrobní šedé energie, a hlavně za pomoci vody, do sebe natáhnou zimu a chtějí být nejdříve ohřáty oni a to způsobem, kdy přebírají teplo z okolního prostředí a tím ho ochlazují, i když Vaše topení jede na plný výkon.

Slunce svou energií rozpustilo sníh na lavičkách a stolech, protože ten neměl zmrzlou teplotní podporu od dřeva. Nabízí se jedno jednoduché vysvětlení, kterým by mi odpůrci mohli oponovat. Jednoduše řečeno, co když jen někdo chtěl posedět a sníh z laviček a stolů ometl. To je možné, ale nechápu, proč by důkladně ometal i vedle složené dřevěné trámy. Ty slouží jako zábrana, aby se hrajícímu dítěti nechtělo přemisťovat se z dětského hřiště, k břehům českého veletoku. Jak je vidět z horních fotografií, tak na těchto hranolech nic v podobě pevného vodního skupenství není. To ovšem nelze konstatovat o přilehlém betonovém chodníku částečně doplněném asfaltem. Více fotek ve fotogalerii po otevření celého článku.

proč netál sníh

Free Website Template, Free HTML5 Bootstrap Template
Free Website Template, Free HTML5 Bootstrap Template
Free Website Template, Free HTML5 Bootstrap Template
Free Website Template, Free HTML5 Bootstrap Template
Free Website Template, Free HTML5 Bootstrap Template
Free Website Template, Free HTML5 Bootstrap Template

Jak to funguje

Před novoluním, když měsíc ubývá, tak se dřevo ve stromě stahuje. Zhoustnutím ustoupí z bělové části dřeva míza. Od kořenů do koruny tak nemůže proudit voda. V kulatině tak po vytěžení je minimální množství volné vlhkosti. Šindele z tohoto dřeva vydrží několikanásobně déle než ty, vyrobené ze stejného druhu dřeviny, ale vytěžené ve špatnou dobu. Měsíční dřevo nepraská a nemění rozměry. Dřevo pokácené v době ubývajícího měsíce má vyšší hustotu jádrového dřeva. Při vysychání se zbavuje většího množství vody než je běžné, přičemž rozměry řeziva zůstávají beze změny. Tomu pomáhá i pokácení stromu korunou ze svahu a ponechání větví, které zužitkují zbytkovou vodu v kmeni. Stejně jako mají jednotlivé fáze měsíce vliv na příliv a odliv, na metabolismus člověka, tak mají vliv i na pohyb vody ve stromech. Zimní těžba dle fáze měsíce je pro výslednou kvalitu dřeva zásadní. V tuto dobu jsou ideální podmínky pro vytěžení dřeva, aby nám poskytlo ze sebe jen to nejlepší pro opracování a následné užívání v našem obydlí, v jeho další životní fázi.

spolupracující truhlářské firmy

Pro názornost je zde uvedeno několik odkazů na živnostníky a firmy, kterým není lhostejné, kdy bylo zpracovávané dřevo vytěženo.

při sušení se specializujeme na kokořínský modřín

Zmodřínu.CZ